Vánoce jsou za dveřmi (Pátek 7.11. 2008)

Snažím se vstát nějak rozumně, což znamená v deset:-)) mohla bych se sice povalovat celý den, ale škoda času, musím dělat spoustu věcí. Pustím se do čtení, ale moc mě to nebaví, takže si nanosím jídlo k počítači a pouštím další a další díly Ordinace. Domluvily jsme se s Danou, že odpoledne,asi tak kolem třetí zajdeme do města okouknout dárečky na Vánoce. Mrknu na Ordinaci a ve tři na mě klepe Dana. Tramvají jedeme do centra a tam obcházíme různé obchody (nemůžu jmenovat:-)) zabere nám to spoustu času neboť v centru je asi tak trilion všech možných obchodů a několik obchodních domů. Na chvíli se občerstvíme preclíkem na náměstí a zase pokračujeme. Už když jsem byla v Paříži, uchvátila mě Sephora velká jako samostatný obchodní dům. Nevidět to už dřív, asi by to se mnou seklo. Takže teď už samozřejmě zacházíme do obrovské Sephory, která nás decentně zklame. Za to Nocibé..to je pastva pro oči…Na závěr jdeme do MONOPRIX, potěšit oko a pak už jdeme na tramvaj směr pokojíček. Dana mě pozve na půl devátou na kávu. Jen se domlouváme, že musím odejít brzy, protože zítra chceme vstát tak nějak normálně. No..jenže to bych nesměla být ve Francii…kde se pořád něco jí. Když dorazím na pokoj, za chvíli mi píše Dana, ať jí vyzvednu v kuchyni, že kluci něco vaří. Pod pojmem kluci rozumím Çinara, Özhana, Daniela a Borise. Çinara a Borise znám, seznámili jsme se na „chodbové party“ a Dana s ním občas vaří nebo tak, ale ostatní neznám. Özhan, další Turek, je docela fajn a řešíme spolu záhady turečtiny. Daniel, napůl Angličan, napůl Španěl vaří pro všechny. Přijde mi to divné, jelikož jsem nic nepřinesla, nic neudělala a za chvíli mi na talíři přistane teplé jídlo. Je to nějaký španělský recept, brambory, houby, a nevím co všechno ještě. Navrch na to nahážu olivy a vážně si dávám do nosu. Dostanu ochutnat i pivo a nakonec nám Boris nabízí jednu ze svých asi 100 mandarinek. V předtuše kávy u Dany jsem se dost najedla, takže po neplánované druhé večeři je mi na omdlení. Po večeři jdeme mýt nádobí. To ovšem stojí za to..hektolitry oleje jsou naprosto všude. Pak mě Çinar tak nějak vyšoupne že je to O.K. a myje to sám..zajímavý pohled, jak si kluci myjí nádobí:-)) Pak teda jdu na tu slíbenou kávu. Chtěla jsem od Dany odejít v 22, a místo toho ve 22 teprve přicházím do pokoje. Odcházím o půlnoci a jdu spát asi v jednu.