Oběd u Hélène (Neděle 16.11.2008)

Ráno si dávám na čas. Chci se opravdu sladce vyspat. Ve 12.10 mě má vyzvednout Dana, takže vstávám v 11.15. Cítím se po dlouhé době opravdu odpočatě. Naše francouzská kamarádka Hélène nás totiž pozvala k sobě na oběd. To je neskutečné! Taková čest se totiž jen tak někomu nepodaří. Kamarádství se zrodilo poměrně snadno, ale jen díky Daně. Obě francouzské holky (Hélène a Anaïs) totiž byly na ročním Erasmu v Praze. A cizinci samozřejmě nemohou studovat v češtině, takže všichni studují na anglickém programu. Já ho studovat nemůžu, protože když já jsem nastupovala, existoval jen český. V průběhu jsem chtěla přejít, ale to bylo mooooooc papírů, což mě unavilo předem. Takže prostě z toho plyne, že holky může znát jenom Dana, protože ta studuje naší školu v angličtině. Prostě měla štěstí že je mladší a stihla to:-)) No a prostě se občas potkaly ve škole v Praze a tady Dana holky párkrát viděla a tak nějak to vyplynulo. No a když jsme byly všechny na kávě v úterý, pozvala nás Hélène na neděli k sobě domů. Takže kolem 12.10 mě Dana vyzvedne a jdeme. Moc se mi ani nechce, venku je zima a všechno, ale takové vzácné pozvání..to se neodmítá. Hélène nebydlí daleko, asi za 10 minut jsme u ní. Na jídlo se moc těším. Jsou to zjednodušeně řečeno brambory se sýrem, samozřejmě to má super francouzský název, který jsem stihla zapomenout, ale zjistím:-). Vařené brambory se nakrájí na kolečka a na pánvi se smíchají se smetanou, nevím s čím (bohužel tam nevidím) a s trochou bílého vína. Ta chybějící ingredience je asi salám, nebo nějaké maso, opravdu netuším. Určitě tam patří i nějaké další ingredience, nicméně je nestihnu zaznamenat. Když se to všechno hezky spojí, dá se to do zapékací mísy a navrch se naklade asi tuna sýra. Hélène skutečně nešetří, padnou na to dvě celá kolečka, tedy spíš kola. Pak to šoupne asi na 10 minut do mikrovlnky a za chvíli jsme všichni připraveni to co nejrychleji sníst:-)) Mezitím, co Hélène dokončuje jídlo, dorazili i Anaïs s přítelem a Mathieu, což je Hélènenin kamarád. Vypadá docela zvláštně..je docela tmavý a má opravdu až podivně kudrnaté vlasy. Docela bych si ho dokázala představit zakrytého jen listím jak běhá po lese v nějaké africké osadě. To vůbec nemyslím urážlivě, ale zkrátka vypadá zvláštně. Za pár minut se dozvídám, odkud že vlastně je. No, tak to bychom měli..exotický původ objasněn. Chlapec je z francouzského Réunionu. Bože…taková dálka!!Když si představím, že je to na stejné úrovni, ve stejném pásu jako třeba Zimbabwe nebo Mosambik..hmm..to je fakt něco. Erasmus je bezva věc! Kde bych takového člověka potkala jinde:-) Mathieu teď studuje přes Erasmus v Německu. Čas strašně rychle utíká…k Hélène jsme dorazily kolem půl jedné a pořád jsme povídaly, čekaly na další účastníky a najednou je půl druhé! Pak se jde obědvat. Po obědě tak nějak společnými silami odnosíme nádobí a Anaïs už vyrábí dezert, což jsou vařená jablka se skořicí. Nečekala bych, že tohle jídlo tu bude tak populární:-)) Po desertu se samozřejmě dlouho povídá, a pak ještě dostaneme od hostitelky nabídku k čaji či kávě, nad kterými se také velmi dlouho rozjímá. Celé to kouzelné odpoledne končí kolem půl páté. Hmm…to mě docela překvapilo. Po příchodu na kolej si jdu dát dlooooouhou sprchu, protože u Hélène byla dost velká zima. Potom si pustím asi 4 díly Ordinace u kterých mi lépe půjde od ruky úklid. Rozhodnu se vytřít podlahu. Už jsem to nedělala dost dlouho a je to opravdu potřeba. Takže vytřu, pak čekám než to uschne, umyji koupelnu..no pořád je co uklízet. Nakonec si vlezu do postele, mrknu na poslední díl Ordinace a jdu na kutě, zase v 1. Aaaaaaach jo.