Takové normální úterý (Úterý 7.10. 2008)

Ráno vstávám v 5. Poměrně nářez, ale dokážu vylézt z postele, což považuji za osobní úspěch. Od 8.30 nám začíná předmět Méthodologie de la dissertation française.Učí to profesorka, která je na můj vkus dost od rány. Moc jí nerozumím, a vzhledem k tomu, že nám dává práci na doma, to je docela problém. Učíme se, jak vyplývá z názvu, psát francouzskou závěrečnou práci, nazvanou dissertation française. Je to taková specialitka. Jde o to, že testy v klasické podobě tu neexistují. Prostě se naučíte stejně jako v ČR, akorát že závěrečná práce není test, na který suše odpovídáte, ale slohová práce. Jednu otázku musíte zpracovat minimálně na 5A4. Otázky jsou velmi úzce specifikované, takže mě děsí co s tímhle zakončením budu dělat. No, profesorka má snahu nám to vysvětlit. Naštěstí to trvá jen 90 minut. Nicméně mám opravdu krizi a v nestřeženou chvíli téměř usínám. Výpisky jsou absolutně nečitelné. Když u toho člověk spí, není se co divit. Dostáváme ještě „pro jistotu“ práci na doma, ale ještě jinou než tu výše zmíněnou. „Jenom“ 8 stránek nějakých blbostí, které máme „jen“ číst. Radši to všechno pečlivě popřekládám, protože je mi jasné, že příště to bude chtít minimálně převyprávět a načrtnout osnovu případné práce. Je to šílený předmět. Ještě k tomu naše spolužačka donese Merde na botě. (viz slovník:)) je to šílený smrad, místnost je malinká, vydýchaná a do toho tohle….nemáme daleko k vomir. (viz slovník:-)) po hodině jdeme do kafeterie, mojí nejoblíbenější místnosti na l´IEP:-))Zapředeme rozhovor s ostatními Erasmy ale hlavně také Francouzkou. Potom se s Danou vydáváme hledat přestěhované knihkupectví. Najdeme ho a vydáváme se ještě na nákup potravin. Pak je oběd, příjemná to část dne. Každopádně se nemůžu dočkat do postele. Už mi jde opravdu o život, vůbec nevnímám a plížím se jako přízrak. Uléhám do postele. Někdy zřejmě zvonily budíky, protože na mě mlátí Dana a já teprve vylezu z postele. Jdeme na předmět Relations internationales et transferts culturels. Neskutečné!!!!!!Když přijdeme do školy, zjistíme, že předmět odpadl! Mohla jsem ještě spát! Dobře, aspoň si dojdu na poštu. Čeká na mě obálka od mamky, kterou tu naháním už několik týdnů. Dojdu na kolej s tím, že jen odložím obálku a jdu do města. Nakonec se začítám do českého časopisu a po chvilce usínám. Vstávám kvůli předmětu Histoire des Idées Politiques modernes. Dneska je to víc než strašné, vůbec se nechytám. Navíc kluk, kterého jsem poprosila minule o zápisky, se tváří dost divně. Žádné výpisky mi nepřišly. Takže se buď tváří divně, protože se bojí abych mu o ně neřekla znovu, a nebo proto, že jsem mu ani nepoděkovala za to, že mi je poslal.Sice žádné nemám, ale je možné, že je poslal na jiný mail. Oni mají Francouzi tendenci si plést H a M, podle nich to vypadá stejně, takže na mnoha záznamech jsem už byla Bohacova Honika, takže jestli to poslal na mail Bohacova.Honika, tak teda nevím. Oslovuji dalšího člověka, tentokrát dívku, a snažím se vypadat opravdu zoufale. Směje se a říká že to není problém. Tak uvidíme. Po návratu na kolej mám místo očí škvírky a tak se mi povede něco naprosto neuvěřitelného-jdu spát-zřejmě poprvé za dobu co jsem tady-ve 22.15!!