Nedělní samota (Neděle 12.10. 2008)

Z pátku jsem dost vyspalá, takže sebou v noci házím, a jsem celou noc vhůru. Když se vzbudím po milionté, rozhodnu se vylézt natrvalo. Je půl páté. Všude tma a ticho. Nebaví mě nic, ani film, ani časopis. Rozhoduji se zase zalézt do peřin. Vylézám v 10. Proběhne pokus o dopsání poznámek, ale opravdu jen pokus. Nic mě nebaví. Spojuji se s domovem a s Radkem. Jsem dost nepříjemná. Mám depresi z mikroprostoru. Všechno je pořád dokola, žádné vybočení. Začínám se těšit domů. Šla bych ven, ale samotné se mi nechce. Všude se všichni líbají, na to mě nebaví se dívat. Francouzi se samozřejmě líbají úplně pořád, ale tenhle víkend to dost graduje. S úhledným pokojem, připravenou taškou na zítřek a jakž takž klidnou myslí uléhám do postele a sleduji Krásku v nesnázích. Sladce usínám.