Obchůzka památek a výšlap na katedrálu (Sobota 20.9. 2008)

Dnes ráno mám budíček na čtvrt jedenáct, což mi ale stejně nevyhovuje, protože pořád nejsem vyspalá. Nasnídám se a vypravím asi za 20 minut, což je světový rekord. Když mě vyzvedne Dana, jdeme ještě společně s Kristinou na nákup. Potraviny docházejí. Do cesty nám vstoupí pekárna kde neodolám a kupuji vše možné i nemožné. Pokračujeme do LIDLu, kde se dá nakoupit snad levněji než u nás. Zelenina teda nic moc, ale na všechno ostatní neskutečně levno. Nejde tam ale koupit úplně všechno. Pokračujeme dále do supermarketu SIMPLY, který je úžasně nazdobený a příjemně se tam nakupuje, nicméně je tam o dost dráž. Fronty v obou obchodech raději ani nezmiňuji. Potom se s vypětím všech sil vyškrábeme do svých pokojů (už několik dní nejezdí výtah), Ve dvacetiminutové siestě moje chuťové buňky zažívají orgasmus, protože jim naservíruji čokoládový hřbet, neskutečnou lahůdku. Listové těsto plněné nechutně výbornou čokoládou. Jsme tak akorát posilněny na odpoledne plné památek. K výhodám svátku Patrimoine patří vstupné zdarma do všech památek. Je nádherně, dnes je 19 stupňů a děkujeme Bohu že nám dopřál tak krásné počasí právě když se chystáme na výstup na katedrálu. Nejdřív si ji prohlédneme zevnitř, zapálíme svíčky a protlačíme se hromadou lidí zase ven. Pak katedrálu obejdeme, dostaneme lístek, že máme vstup zadarmo (nechápu, lístek zadarmo!!) Ach ty papíry) a šplháme se nahoru. Je to ohavný pocit, točí se mi hlava, ale já se překonám! Nevím jestli bych při arachnofobii v rámci léčby snědla pavouka, ale třeba mi léčba šokem (vyšplhat nahoru při nehorázných závratích) pomůže. Když se horko těžko dosápu nahoru, výhled opravdu stojí za to. Strašně fouká, ale je to nádhera. Po nafocení série snímků následuje cesta dolů. Ta je o poznání horší. Když se v pořádku dostaneme na pevnou zem, jdeme nakoupit nějaké suvenýry a podobně. Rozhodujeme se ještě pro návštěvu muzea, když je zdarma, je škoda toho nevyužít. Na muzea moc nejsem, ale tyhle expozice mě dostanou. V suterénu archeologie, v přízemí užité umění, v 1. patře obrazárna. Odcházím opravdu nadšena. Pak se od nás odpojí Kristina a s Danou pokračujeme v prohlídce Petite France. Z lodě to bylo taky krásné, ale procházka mi vezme dech. Je něco jiného procházet se mezi těmi domečky než je vidět z lodě, i když to má taky své kouzlo. Nemůžu se nabažit, navíc je dokonalé počasí. Sice fouká, ale nádherně svítí slunce. Opravdu si užívám svojí přítomnost ve Francii. Když zdálky zní nějaký pouliční zpěvák, opravdu to nemá chybu. Cestou na kolej plánujeme večeři. Polévka je grunt, takže slepičí nás nemine a obyčejné těstoviny s kečupem a středomořským dresingem se mi po celodenním výletu zdají jak ze snu. Večer s Danou plánujeme náš budoucí rozvrh. Měla bych jít brzo spát, zítra jedeme na výlet. Budu vstávat v 5.30 a jdu spát v 3.15!! Hrůza, bojim se jak budu ráno vypadat.