Úžasná nálada i ve špatném počasí (7.2.2009)

Budík původně nařízený na půl devátou pořád otravně zvoní. Nakonec ho každých 10 minut posunuji, až nakonec vylezu z postele v 9.30.Než cokoliv udělám, uklidím pokoj. Ustelu si, setřu prach, kterého je všude dost, z peřiny se pořád práší. Potom si teprve udělám snídani, podívám se u ní na nějaké novinky a umyji nádobí. Potom se začnu trochu zušlechťovat. Za 30 minut jsem připravena vyrazit. Hmm…půl dvanácté. To teda žádná sláva. Chtěla jsem vyrazit dřív. Ale co, hlavně že jsem vůbec vyšla ven. Příšerně prší.Už asi třetí den je šíleně šedivo. Je ale teplo, takže to není tak hrozné. Vytáhnu deštník a jde se. Mám báječnou náladu, i když tak nevkusně prší. Obejdu blok a dojdu do salonu Body M!nute, kam se jdu na něco zeptat. Potom mířím pěšky do města. Je to docela daleko, ale mám opravdu skvělou náladu, tak proč se neprojít?Prší vydatně, ale je opravdu teplo. Užívám si každou minutu tady. Tohle město je tak báááááááječné!Pomalým krokem dojdu až do centra. Procházím kolem Sephory. Jdu se tam podívat, přece jen….zdá se, že tu dost prožívají Sv. Valentýna, všude visí reklamy, takže se zajdu podívat, zda-li by se třeba něco v těch akcích nelíbilo mě:-))Projdu to tam křížem krážem, ale bohužel(nebo spíš bohudík) nic nenacházím. Potom mě napadne se zajít podívat do protějšího obchodu Nocibé, kde je to naprosto senzační. Ani tam mě však nic nenadchne. Potom mířím do svého milovaného obchodu Camaieu. Jsem tam docela dlouho, prohlédnu si snad každou věc, co tam mají, ale nic co by mě „vzalo za srdce“ nenacházím. Nakonec, ono je to dobře, aspoň se mi nerozkutálí penízky;-)) Potom mířím do salonu Body M!nute, kam se jdu na něco přeptat. Ano, to jsem čekala, je to dražší než v tom prvním studiu, které je od centra dost vzdálené. Vzpomenu si, že by se hodily hotové peníze. Automat, o kterém vím jistě, je dost daleko. No ale co, alespoň udělám něco pro své zdraví. Vezmu to nějakou uzoučkou uličkou a nestačím se divit, to je zkratka jako blázen!Jsem tam hned. Cestou míjím rozkošné pekařství, kde mají i spousty zákusků. Je to opravdu rozkošné. Ale…oblečení je přednější, takže žádné laskominy!Potom zase přejdu s těmi hotovými penězi celé náměstí a jdu si pro tři čokoládové bonbony. Je to pravá čokoláda z kakaových bobů, hořká, černá jako noc a bez cukru.Ale je vynikající!!Potom mě napadne, že bych se někde mohla zastavit na nějaký salát. V prvním občerstvení mě málem stihne infarkt, je tam asi milion lidí!Odcházím s tím, že se stavím v potravinách a něco si udělám doma. Naší známou cestou, kudy jsme šli s Radkem když tu byl, se vracím směrem na kolej a cestou se stavuji v supermarketu SIMPLY. Nakoupím nějaké sýry a hlavně zeleninu. Pak už si počkám na autobus, protože to mám dost těžké. Když za sebou v 15.45 zamknu dveře, jsem dost šťastná! Roztřídím nákup, královsky si prostřu a usednu k jídlu. Chvíli vybírám maily a podobně a kolem 17 hodiny si pouštím film a u něj jím. Film končí v 19 hodin. Pak si chvíli píši s Danou, podívám se na nějaké věci do školy a naprosto neuvěřitelné-v 21 hodin uléhám ke spánku.Už toho ponocování mám dost, ale musím říct, že mám lepší režim než v prvním semestru, protože alespoň mohu spát ráno. Ale chtěla bych denně vstávat v 8, a usínat ve 23. Opravdu na tom usilovně pracuji, občas se mi to i povede;-)