Administrativní pondělí (Pondělí 16.2. 2009)

Ráno mám budíček na 8.30. Je to pro mě naprosto neuvěřitelné, ale dokonce i vstanu. Už ráno se domlouvám s Danou, že nepůjdeme dnes na Comprendre les Etats-Unis, protože každá máme na práci důležitější věci. Ono vážně nemá smysl tam chodit, prostě tam je pár Francouzů, kteří za úsměv vydají svoje poznámky tak co. Po ustlání, snídani a obvyklých činnostech se začnu věnovat řekla bych až administrativním věcem. Plánuji si to do 12 hodin ukončit. No ouha…to asi těžko. Píši spoustu mailů nejen kamarádům, které dost zanedbávám, ale hlavně do školy, ohledně organizace SZZK a podobně. Samé „příjemné“ věci. Fuj. Jenže čas utíká opravdu strašně rychle. Najednou je 11, 11.30, 12…a pořád to běží!V půl třetí stále není hotovo. Hrůza.Rozhodnu se udělat si něco k jídlu. V lednici na mě čeká losos. Těším se na něj že to ani popsat nemůžu. Dojdu si vypůjčit pánev, a pouštím se do přípravy. Ještě dávám vařit vajíčka, když už jsem v kuchyni, což je ovšem sebevražda na těch našich plotýnkách. Trvá to přes 30 minut a to mám ještě strach jestli je to dobře uvařené. Je;-)).Hodiny ukazují 15.45, neskutečné!Losos + vajíčka 45 minut to je super, chtěla bych tu vařit něco složitějšího. Losos nějak divně smrdí. Jako rybník. Ale tam teda nemá co dělat.Umyji nádobí, královsky si prostřu. Sním jeden kousek, a na ten druhý se nemůžu ani podívat. Putuje do smetí. Záruka ještě dva dny, ale ryba hrozná. Ten první kousek ještě O.K. ale ten druhý….dělá se mi mdlo. Okamžitě musím vynést odpadky.Při pomyšlení na lososa se mi i venku dělá nevolno.A já se na něj tak těšila!Fuj to byl dobrý oběd. Trochu se upravím, poberu věci a jdu do města.Zacházím do papírnictví pro nějaké obálky a pak jdu na tramvaj.Dneska je tak nějak divno. Sněží, tma je už v půl páté, a v tramvaji sedí tolik bezdomovců, kolik jsem jich neviděla za celý svůj život. Ani nevidí jestli mám 60 nebo 120 kg, jestli mám 160 nebo 180 cm a už vůbec mi nevidí do obličeje, ale jeden na mě řve, že jsem moc krásná, ale jediné co ze mě může vidět jsou vlasy. To mě urazí. To jako každý kdo je blond je krásný jen proto že je blond, netřeba vidět zbytek?Jdu do jiného vagonu. No, to je snad ještě lepší. Těším se až vystoupím. Dojdu do drogerie kam původně jedu,a potom se jdu ohřát do knihkupectví Kléber, které naprosto miluji. Naštěstí nic nekupuji;-))Je už po 19. hodině tak se rozhodnu rychle dojet do nákupní galerie Rivetoile, do supermarketu LECLERC pro nějaké ovoce a tak. Ještě jsem nezažila abych byla v obchodě když se zhasne a svítí se jen u kas!No, je tam ale ještě dost lidí, takže všichni společně spěcháme k pokladnám. Ani toho nemám tolik, pozorné čtení všech etiket ale zabere nějaký čas. Když konečně odejdu, venku hnusně sněží. Kde je jaro??!Ale vím, že to naštěstí nevydrží dlouho.Ráno bylo také bílo a za dvě hodiny nic. Když dojdu domů, je už 20.40. Hrůza. Skočím do sprchy a k večeři si dám jahody,ale jaké!Nic tak skvostného jsem snad nikdy nejedla!Mňam!!!To je lahůdka. Napadne mě, že minulý týden touhle dobou jsem překládala článek na úterní hodinu.Zato dnes jsem ho ještě neviděla a nehodlám na tom nic měnit. Vždycky s tím mám tolik práce a výsledek nikde, tak snad se nic nestane, když to jen tak proletím. Místo toho beru do ruky další papíry a vyřizuji a vyřizuji:-/Kolem 23.30 mě to tak akorát přestane bavit a jdu konečně spát.