Štrasburská úzkost (Úterý 6.1. 2009)

Ráno se probudím dost brzy. Ještě před osmou, a na to že jsem šla spát kolem půl jedné...Je mi nějak úzko, mám strach, obavy..z nadcházejících zkoušek a taky je mi dost divně z násilně přetržených Vánoc. Přece jen jsem zvyklá trávit zkouškové období doma, takže ty Vánoce tak nějak doznívají, ale tohle bylo dost nepříjemné. Před odjezdem domů jsem přímo vydesinfikovala celý pokoj, takže je to tu opravdu dost naklizené. Až se tu cítím divně. Z postele si prohlížím celý svůj pokojíček a cítím se tu nějak nepatřičně, cize…je mi z toho úzko. Navíc venku je dost šedivo…tašky jsem dala pod stůl, takže pokoj vypadá stále uklizený, vyndala z nich jen to nejnutnější a zbytek si uklidím, až budu mít po všech zkouškách, protože teď se opravdu musím dooooost učit. Ve čtvrtek mám dost těžkou zkoušku, ale přece jen ta zítřejší začíná dost hořet, a je potřeba si to hodněkrát projít. Mám v plánu to rozdělit na půl dne. Píše mi Dana, jak to že jsem už vzhůru,a jak se mám. Říká, že se musí učit, ale navrhuji jí, aby přišla. Myslím, že si přímo musíme popovídat:-)) Dana je tu zhruba 2 hodiny, a pak se domluvíme, že tak za 20 minut, kolem 13té hodiny mě vyzvedne a půjdeme spolu do školy, zjistit, kdy a kde jsou přesně zkoušky. Docela se zdržíme, jdeme ještě po škole do supermarketu SIMPLY, a potom ještě do supermarketu LECLERC. Když jdeme na kolej, vzpomeneme si, že je potřeba uhradit nájem. Když si na koleji rozeberu a uklidím nákup, jdu se učit.Je to i docela zajímavé, ale opravdu mě svazuje příšerný strach. Učím se do noci, občas si píši s Danou, ale je mi mizerně. Navíc se cítím tak nějak opuštěně, smutně, nemám do ničeho chuť. Ten strach mě dost svazuje, mám sucho v krku, jak kdyby tak zkouška měla být snad teď hned. Spát jdu kolem půlnoci, déle vzhůru nevydržím.