Poslední den krize (Pondělí 12.1. 2009)

Vstávám kolem deváté. Jsem na internetu. Bože mě to učení tak strašně nebaví!!!!!Jdu ven. Rozhodnu se, že když se projdu a trochu si provětrám hlavu, bude to jen pro mé dobro a učení mi potom půjde lépe. Venku je tak nádherně! Dojdu až do centra a zpět. Jsem pryč asi hodinu a půl a pak se vracím. Začínám se učit zase od první stránky. Není toho tolik, co do počtu stránek, ale tolik detailních informací! Snažím si vše zapamatovat. Nevzpomínám si, že by se kdy vyučující zmínil o mapě, ale na druhou stranu, spíš z mojí iniciativy si najdu politickou mapu a snažím se si vše do hlavy „vyfotit“. Přece jen je logické, abych věděla, kde se státy o kterých se učím, nacházejí. Moc rychle mi to nejde a na hodinách jen euvěřitelných 20.00. Když zvednu hlavu podruhé, je to je ještě mnohem horší, je 23!Jsem online na facebooku kde mi jeden kluk nabídne poznámky. Samozřejmě jsem bez šance je do druhého dne přečíst. Učím se dlouho, jdu spát kolem druhé ranní.