Zkouška v březnu? Ano :-/ (Úterý 17.3.2009)

Budík zvoní v 8 hodin ráno. Čekala bych šílenou únavu, ale budík pípne sotva jednou a já jsem na nohou. Čilá jako nikdy. Je mi jasné, že až napíšu zkoušku a odevzdám práci, padne to na mě.Dnes oželím všechny nepotřebné činnosti, snídám v posteli. Beru znovu do rukou poznámky a dávám si limit do devíti. Tak ne. Tak do deseti hodin musí být hotovo. Hmmm..tak že by alespoň do jedenácti?Také ne. Což původní předsevzetí vše přečíst do devíti jsem splnila,ale pořád nemám hotovou tu práci. Stačí dvě stránky, ale moc mě to baví a mám i dost energie, navíc je to o imigraci ve Francii, což je téma, na které jsem už něco psala a vždy si o něm i ráda něco přečtu. Najednou mě chytne „psavá“ a já svou práci obohacuji o množství grafů a vlastních postřehů. Nakonec končím ve 12.15, což mě ale vůbec netíží. Práce má 8 stran, grafy a bibliografii navíc (když reflektuji článek, žádná by být nemusela,že;-) a jsem na ni náležitě pyšná. Pak se začnu trochu vypravovat, přejedu naposledy poznámky ke zkoušce a horko těžko stíhám, když ve 13.30 otevírám Daně. Předmět Le Brésil au XXè siècle jde dnes mimo mě, nedokázala bych sedět na hodině a pak jít jen tak jakoby nic psát zkoušku, ráda se učím do poslední vteřinky. Ve 14 vcházíme do sálu a zkouška z Relations internationales et trensferts culturels může začít. Jsem na to opravdu dost zvědavá. Mám docela dobrý pocit, nemyslím, že bych něco zanedbala. Profesor vchází do dveří a dává nám zadání a papíry. No..musím uznat, že otázky jsou dobré, člověk do nich může zahrnout i vlastní zkušenosti. První téma je Komentujte na základě kurzu, vaší četby a především, vašich obecných znalostí následující tvrzení: Nacionalismus nemůžeme chápat jinak než v kontextu celosvětovém. A druhé téma má stejné zadání, čili na základě obecných zkušeností komentovat přiložený text. Párkrát ho přečtu, ale nakonec se rozhodnu pro první stránku. Dost dlouho mi trvá, než se rozjedu, ale pak už to jede samo;-) Píši do poslední minutky, odevzdávám 5 A4 a připadám si docela dobře. Samozřejmě, profesor mi tuhle písemnou zkoušku může kdykoliv za cokoliv v ní obsažené shodit, ale..mám pocit že jsem napsala vše co jsem chtěla a hlavně jsem šíleně ráda, že to mám za sebooooooooou!! Poté s Danou nastupujeme na francouzsky znějící anglický předmět Cultures et sociétés en Europe depuis 1945. Za začátku vyučující hovoří ještě o tematu k minulé hodině což byl gender a feminismus a potom se věnujeme tématu pro dnešní hodinu tzn. imigraci a přistěhovalectví. Ty dvě hodinky docela příjemně utečou, navíc vedle mě sedí kamarád Řek, který zkoumá moji svačinu (exotické ovoce ze včera)takže vyfasuje ochutnávku a vypadá spokojeně. Jeho poznámky jsou vždy velmi trefné, takže se musím smát, kdykoliv promluví. Když na konci hodiny odevzdávám svoji práci, jsem celá blažená. Ale zároveň v tu chvíli se dostaví nepředstavitelná únava. Jak už mám všechno za sebou, tak se tělo dožaduje spánku. Venku je náááádherně, ale jak jsem nevyspalá, je mi trochu zima. Venku to ale dokonale voní, jaro je doufám za rohem;-)) Kolem 18.30 jsem doma, převléknu a rovnou skočím do sprchy, ať pak nemrznu. Zapnu počítač, udělám si instantní polévku, protože ta mě postaví na nohy i v nejhorších chvílích a asi v 19.15 začnu surfovat po internetu a stahovat informace k politickému systému Itálie, na který mám zítra prezentaci. Nejsem typ na prezentování před celou třídou, navíc italsky pro Francouze, trochu Babylon a z téhle prezentace jsem lehce nervózní od prosince, kdy jsem se o ní dozvěděla. A těžce nervózní se staženým žaludkem od chvíle, kdy jsem po prázdninách přijela do Strasbourgu. Jsem ale strašně unavená, abych se teď něco učila, takže jen tak tupě zírám do počítače a stahuji informace, které by se mohly hodit, i když kostru už mám sepsanou. Přemýšlím, že půjdu spát třeba v 19 hodin a vstanu kolem druhé ráno a budu pokračovat. Hmmm….tak to už asi nestihnu;-)) Tak přemýšlím, že půjdu spát nejdéle ve 20 a vstanu tak kolem 3 ráno, to by mohlo stačit. Nakonec se po sms rozloučím s Radkem a jdu spát až ve 22 hodin.Ach jo, tohle jsem tedy nečekala. Přemýšlela jsem i nad variantou,zda-li tedy nemám všechno udělat teď a ráno se vyspat, ale ráno jsem prostě čilejší, o tom se nedá pochybovat, takže postahuji nějaké materiály v různých jazycích, dopíšu k tomu vlastní nápady a kolem té 22. hodiny jdu spát.