A zase party.....(Pátek 30.1.2009)

Vstávám kolem desáté. Vůbec nevím co budu dělat. Měla bych si uklidit. Bože to se mi nechce!Nebo uklidit, spíš roztřídit přednášky, ať zase na konci semestru z toho nemám jednu velikou nepřehlednou hromadu. Celý den dělám pořád něco jiného, jen abych nemusela uklízet. Venku je nádherně, ale je potřeba si to alespoň roztřídit, když už se teď nebudu učit. Říkám si, že ven zkrátka půjdu někdy jindy. Tohle je důležité, čas tu ubíhá až moc rychle, a pak se z toho stane neidentifikovatelná hromada čehosi. Kolem 18 mě už nic nebaví. Jdu si na chvíli lehnout. Pak jsem na počítači…Bože jsem tak otrávená!!Večer se chystám jít ven. Mám trochu strach, jestli tam budu někoho znát a podobně a mám podivné pocity kolem žaludku. Píšu si do toho s Danou, přichází za mnou další Češka která je nová, na druhý semestr a najednou je 22.45.Naštěstí jsem se připravovala tak nějak průběžně,takže mohu rovnou odejít. Kolem 23.10 vycházím z koleje. V ulicích je mrak lidí. Dojdu až k diskotéce La Java,a málem mám infarkt. Venku stojí šílená fronta!Ne šílená, spíš tragická!!!!!!Co když mě nepustí dovnitř?Naštěstí to jde rychle, jsem tak 20,30tá na řadě, ale za mnou se utvoří fronta až na konec ulice!Oddychnu si, když si sundávám kabát. Je tam strašně lidí, naprosto nepředstavitelně. Mnohonásobně překročená kapacita. Od šatny dolů na taneční parket rovných 35 minut. Šílenost!Ale jinak si nemůžu stěžovat!Výborná hudba-španělská, francouzská, arabská(wau:-))) a samozřejmě známé hity z diskoték. Seznámím se za tu noc s tunou lidí. Miluju Francii!(nebo Francouze?;-) Domů se mi pořád nechce, až se zničeho nic zkrátka rozsvítí, přestane hrát hudba a asi milion lidí se tlačí pro kabáty.Násilné ukončení. Jdu spát kolem půl šesté. Ráno ještě musím zajít do školy, brr.