Brzká rána opilcova (Středa 28.1.2009)

Uff…to byl včera večer!Nebo vlastně uff..to bylo dnes ráno!:-)Jsem vzhůru po osmé, většinou po akcích nemůžu spát. Nechce se mi na italštinu, ale co s takovým množstvím času? Určitě vyrazím. Jak jsem se zmínila, Histoire des Relations Internationales a Histoire Européenne si škrtám z docházky:-))Udělám ze sebe člověka, což po probdělé noci dá trochu zabrat a kolem 11.40 vyrážím do školy. Samozřejmě přijdu pozdě, nejedou autobusy. No co, i 12.20 je pěkný čas, ne?:-)probírá se nějaký film, stejně jako minule, a stejně jako minule naštěstí zabere i dost času. Potom dostaneme nový článek, překládáme ještě ten starý, a „le prof“ začne vyprávět nějaké svoje zážitky. Na chvíli je přestávka, po níž následuje rozhovor nad novým článkem. „Le prof“ mě dostane, když mě osloví jménem, to je teda něco! Hmmm:-))Hodina proběhla nanejvýš v klidu, bylo to fajn, jsem ráda že jsem nezůstala doma. Na druhou stranu, když po mně nikdo nic nechce, mám i dost času přemýšlet o hloupostech. Je mi strašně smutno, připadá mi, že nic nemá smysl, že odtud stejně brzy odjedu, že celý tenhle rok je jen sladký přelud. Po škole jdu pěšky domů a obejdu ještě kus bloku, protože se potřebuji vyvětrat, vyčistit hlavu a hlavně trochu nabrat voňavý vzduch do plic, to překyselení žaludku z toho vína mi opravdu začíná vadit a čerstvý vzduch mi alespoň trochu pomáhá;-))Domů přijdu kolem třetí hodiny. Přemýšlím, co budu dělat?!Nic se mi nechce. Koukám na internet, maily, kus filmu…nic mě nebaví. Lehnu si a přemýšlím…do vteřiny usnu. Je půl čtvrté. Je mi zima. Zavřu okno, zatáhnu žaluzie, a hurá spát. Nááádhera;-))Vstanu kolem šesté. Dana má ještě školu. Kolem půl deváté se za mnou stavuje, se rozloučit, protože zítra jede domů. Rozebíráme včerejší akci a kolem desáté Dana odchází. Kolem půlnoci ji jdu ještě navštívit, potřebuji něco půjčit. Kolem jedné jdu spát. Je mi pořád divně, myslím „v hlavě“. Naštěstí brzy usnu.