Divná party (Úterý 27.1.2009)

Vstávám kolem desáté. Jsem trochu unavená,ale ça va. Nasnídám se, ustelu postel, udělám nějaké maličkosti,vypravím se a kolem 11.30 vycházím z koleje. Mám předmět Le Brésil au XXè siècle. Dnes je tu ještě více lidí než minule, hrůza! Hodina je docela zajímavá, přednášející mluví o kolonialismu, poté o nezávislosti a tak podobně. Zase nemáme přestávku, to mi dost vadí a jsem pak už opravdu unavená. Po hodině se rozhodnu zajít si nakoupit nějaké maličkosti.Docela dost dlouhou chvíli čekám na autobus,ale vyplatí se, tenhle totiž staví přesně před obchodem.Mířím do Lidlu, kde naberu zeleninu, potom do supermarketu SIMPLY pro ovoce a pro jogurty a mířím na kolej. Hrůza, je 15.10 a v 15.30 už zase musím odejít do školy. Na vteřinku se natáhnu a už jdu zase do školy. Teď na předmět Cultures et sociétés en Europe depuis 1945. Stále nechápu, proč se jmenuje francouzsky, když je vyučován v angličtině. Přijde asi o milion lidí víc než v sobotu. Mezi nimi i jeden můj oblíbený spolužák!:-)) Hodina uběhne zase jako voda, nestačím se divit! Znovu jsme se všichni představovali, jako v sobotu, nemůžu se zbavit dojmu, že ta hodina v sobotu byla trochu zbytečná! Potom s Danou naštěstí chytneme autobus, který staví těsně u naší koleje.Jdeme si pak ještě do bankomatu pro nějaké drobné a pak jdeme na kolej. Je asi 18.30. Ve 20.30 chceme vyrazit ven. Dnes je v baru The Irish Times party pro nové Erasmy, a pak chceme pokračovat do Le Mosquito a potom do La Java. Mosquito je bar, kde hrají výbornou muziku, španělskou, latinskoamerickou a podobně, ale je to bar, nedá se tam tancovat! Hrůza hrůza. La Java je už diskotéka, takže se opravdu dost těším. Kolem 21 vyrážíme.Jdeme do The Irish Times, kde není ani noha. Jdeme zpět přes celé centrum do Le Mosquito, kde je to taky hrůza, takže se zase vracíme do The Irish Times. Naposledy jsem pila někdy v říjnu (jednoho panáka ha ha, fakt velká „party“:-)))ale nějak víc..to už si ani nevzpomínám. No zkrátka zřejmě v minulém životě. Jediné, co můžu pít je víno, ale občas se mi z něj udělá alergická vyrážka a moji tvář zdobí krvavé fleky. Hrůza. Zkusím to a objednávám si bílé víno. Fleky nikde. Druhá sklenička. Fleky nikde. Hurá!!!Dávám si to s vodou. Zatím. Povídáme s Danou, s kdekým kdo jde kolem a čas velmi příjemně utíká. Sedíme na baru, Dana má nějaké koktejly, já víno, ale už bez vody:-)) Pak vstanu. Hrůza! Zase si sednu. No, to bylo překvapení.Nevadí, pijeme dál. Kolem 23 se rozhodneme odejít za lepším osudem;-)) Můj oblíbený spolužák mě tam trochu štve, takže nejvyšší čas odejít!Cesta do baru Le Mosquito je podivuhodně klikatá. Vlní se jak užovka, potvora jedna. V baru je o mnoho víc lidí než když jsme tam byly poprvé. Dana tam potká nějaké známé a společně se přesunujeme do La Java. Je tam mrak lidí, a po chvíli dorazí i můj oblíbený spolužák. Jeho hrám moc nerozumím, takže ho nechávám být a užívám si tanec a skvělou muziku. Někdy kolem třetí vyrážíme na kolej. Cestou mě chytne strašný splín. Je mi líto naprosto všechno, co se v mém životě stalo a děje a přísahám si, že začnu být na lidi příjemnější. Trochu mi vše splývá, na koleji si pracně vydloubnu kontaktní čočky z očí a napůl namalovaná uléhám(upadám) do postele.