Peru!!(a pak jdu na vánoční trhy) (Pátek 12.12.2008)

Ráno se snažím vstát tak nějak normálně, což je v 10:-) Před odjezdem domů chci mít všechno vyprané, vyžehlené abych se někdy ve vzdáleném lednu vrátila do čisťounkého, uklizeného pokoje. Roztřídím si prádlo na lůžkoviny a zbytek. Lůžkoviny musím prát na 60° , černé prádlo na 30°. Chci jít hned prát. Jako vždy je to proces, ale dnes..dnes to stojí za to. Jdu do budovy E, kde mi naštěstí hned někdo otevře. Je 11.40. V jedné pračce je prádlo, a do konce programu zbývá 20 minut. Musím počkat, za 20 minut ani nikam nestihnu dojít. Takže si dám čaj z automatu a vyčkávám. Přichází kluk. Chce také prát. Když zjistí, že se pere a že já čekám na vyprání také, vypadá bezradně, nicméně se rozhodne vyčkat celé dvě hodiny. Statečný chlapec:-)) Nicméně pořád nemám vyprané černé prádlo. Hodiny ukazují 13.00. „Paráda“. To vyčkávání na pračku zabírá opravdu mrak času. Za hodinu mám jít vyzvednout prádlo. Zakoukám se do Ordinace v růžové zahradě. Asi tak 5 minut koukám, když po internetu volá můj přítel. Docela se zapovídáme a mě se pro prádlo vůbec nechce. Stejně mi ho někdo přendá, tak kam chvátat. Když se konečně kolem 15.00 dostanu do prádelny, leží moje prádlo mimo pračku. Funguje jen jedna sušička. Je ale na hodinu dopředu plná. No, nevadí. Jdu do budovy C. Na sušičce svítí údaj 2, což dodnes nevím, co přesně znamená. Není to bohužel údaj v minutách, takže opravdu netuším. Nicméně čekám. Asi 20 minut. Ufff…tohle čekání…hrůza. Asi 5 minut před koncem sušičky sjede výtahem nějaká dívka. Stoupne si před sušičku a něco si čte. V momentě kdy sušička skončí, vyndá prádlo. Fajn, doufala jsem že je to jeho majitelka. Bohužel! Prádlo vyndá nahoru a vesele tam láduje to svoje z pračky! Čekám tu už dvacet minut! Jdu jí seřvat co si jako myslí, ale dělá že nerozumí! Pch. Tak jí to prádlo začnu vytahovat. Dá ho tam. Vytáhnu ho. Asi bude bitka. Začíná mě štvát! Nakonec se řídím heslem že moudřejší ustoupí.Vezmu svoje mokré prádlo a jdu na pokoj. Začínám být dost vzteklá. Těšila jsem že půjdu na trhy, koupím si svařák, užijeme si s holkama předvánoční atmosféru..a nakonec mě zbrzdí praní. Vlastně se mi chce brečet. Volám Daně. Nakonec mi Dana navrhne, že ona sama vypere prádlo v sobotu. Jdu se dívat na video, protože s těmihle pauzami se stejně nic pořádného dělat nedá. Nikdy během praní nic nestihnu, nemůžu dělat nic pořádného, ani se nemůžu do ničeho začíst. Sotva dojdu na pokoj, z okna zahlédnu dívku s prádlem, a nedá mi to, musím se podívat, jestli náhodou není pračka volná. Je!! Hurá. Nacpu do ní prádlo, a vítězoslavně odcházím. Hurá. Jdu něco málo poklidit na pokoj a za hodinu si jdu pro prádlo. Sušička samozřejmě není volná nikde. Nevím, co se dnes děje. V budově E jsem našla asi 4 Číňanky, každá z nich měla 2 tašky a čínskou francouzštinou mi vysvětlovaly, že jde jen jedna sušička a ony potřebují usušit asi tunu prádla. Zřejmě všichni chtějí mít přes Vánoce vypráno a usušeno. Chci být vzteklá ve svém pokoji a zlobit se na celý svět,nakonec se ale přece jen rozhodnu jít na trhy. V pokoji mám celý den mokré prádlo, ale co má být? Obléknu se, cestou zajdu na poštu poslat nějaké vánoční pohledy a pokračuji na tramvaj. Vlastně se ve mně nějak rozlévá štěstí. Vůbec se mi nechtělo, protože když jsem jednou šla ze školy na trhy, v 19 hodin začali vše sklízet. Takže když v 18 vyrážím z koleje, nevěřím, že na mě ještě nějaký trh čeká. Cestou na tramvaj se otáčím směrem do města a rozhodnu se jít pěšky. Přece jen než přijede tramvaj, projede celé město…raději jdu pěšky. Trochu se zahřeji, a prohlédnu si město. Když přijdu na náměstí, trochu si prohlédnu trhy a pak už vidím holky. Celý den chodily po městě, viděly parlament, Petite France a všechno to, co já sama jsem viděla v průběhu několika týdnů. Prostě toho stihly hodně:-)) Společně se procházíme po trzích, pijeme svařené víno, ochutnáváme místní dobroty…je mi krásně. Jsem moc šťastná, že jsem nakonec vyrazila, protože přece jen je pátek, a na trhy se sjíždí lidé z celé Francie. Trhy jsou otevřené opravdu dlouho. Je to nádhera! Cítím se opravdu krásně a už se moc těším na Vánoce domů. Trochu jsem se bála, jak to všechno bude probíhat, jestli nebudu nešťastná a tak. Jsem zvyklá celou dobu adventu strávit doma se svými nejbližšími. Do školy většinou jen dojíždím, a celou dobu jsem doma. Nakonec ale doba předvánoční probíhá hezky, sice jsem bez svých nejbližších, ale Vánoce ve Strasbourgu jsou krásné, výzdoba je dokonalá. Vánoce ve Strasbourgu jsou zkrátka všudypřítomné. S holkama si to opravdu užijeme a trochu zmrzlé se vracíme na kolej. Mám štěstí a jdu se podívat do sučičky, je prázdná! Holky hlídají, já běžím pro prádlo. Sušička je velká, můžeme do ní nacpat prádlo z obou praček. Sláva. Po příchodu na kolej se téměř opakuje včerejší scénář. Jen zuji boty a zasedám k počítači. Následuje mnohahodinový rozhovor s mým přítelem. Bohužel dnes se pohádáme opět kvůli maličkosti, která se proti naší vůli obtiskne i do následujících dní. Během hovoru stačím roztřídit prádlo a povléknout postel. Zase jdu spát ve 3. Ach jo.