Chřipka je tu:-( (Pátek 5.12. 2008)

Ráno chci vstát kolem deváté. Zrada. Vzbouzím se zase v 11. Což je ale opravdu už divné, protože se necítím nevyspalá nebo unavená, ale moje tělo si očividně myslí něco jiného. Už od čtvrtka, kdy jsem věděla, že celý prodloužený víkend zůstanu doma, jsem si naordinovala léčbu. Jsem prostě nemocná a cítím to na sobě. Hrůza. Musím napsat tu práci. Celý den sedím u počítače a zírám do něj. Vymyslím sotva stránku! Ach jo, vůbec mě to nebaví a už vůbec mi to nejde. Nemůžu uvěřit tomu, jak celý den před mýma očima utíká, já s tím nemůžu nic dělat a mě řádky nepřibývají! Začínám být dost vzteklá. Jsem nervní. Jsem jako v kleci. Mám v pokoji příšerný binec, který bych si velmi ráda uklidila, ale nejdřív musím dopsat tu práci! Hrůza hrůza hrůza. Celý den se nutím do práce a nic. Výsledky moc nejsou vidět. V noci se mi ale dobře pracuje, když pominu opilce vracející se na kolej:-) je všude hrobové ticho a klid a já můžu v klidu přemýšlet. Trochu najdu „nit“ a začínám psát souvisle. Jdu spát kolem 1:30. Dávám si budíčka na pátou, jako že jen tak „zavřu oči“ a zase budu pokračovat v psaní. To se mi tak docela nepovede.