Zase uklízím (Středa 11.3.2009)

Ráno se probudím kolem deváté. Někde z dálky zněl i budík,ale trochu jsem ho zamáčkla;-))Měla jsem v plánu jít na Histoire des Relations internationales,ale nakonec si říkám, na co mi budou poloviční poznámky? Stejně budu muset jít znovu tak za týden a vzít si zase za další hodinu, takže to ani náhodou. A na odpolední Histoire Européenne jsme s Danou poznámky sehnaly už i za další semestr, je to opravdu dokonalé!Jsem moc ráda, že nám to takhle vyšlo. Pustím si do pokoje dokonalé jaro, a okno mi vydrží otevřené celý den, nádhera, venku je opravdu jaro! Nasnídám se, ustelu postel a…nic se mi nechce. Na dnešek jsem měla mít z italštiny mnou velmi obávané exposé. Čili prezentaci před celou třídou. Mělo mi být jasné, že za ten týden doma nic neudělám. Zkrátka včera jsem tak nějak spala a odpočívala, takže zkrátka nic není hotovo. Ale protože jsem tohle čekala a věděla jsem jak to dopadne, měla jsem plán. Jsem vzorná studentka;-))a mám ráda ve věcech dost velký pořádek, všechno zkrátka musí být zařízeno,uklizeno a tak podobně. Takže již v pondělí večer jsem z domova psala Aline. Aline je čtvrťačka, která se stará o nás, mezinárodní studenty. Problém u signora Censiho je ten, že na něj neexistuje mail. Nebo on samozřejmě existuje, takový ten klasický, jméno profesora@urs-strasbg.fr, ale on ho nečte, nebo je s tím nějaký problém, nebo Bůh ví co. Tak jsem jí napsala, že se zkrátka šíleně omlouvám,ale že na dálnici byla nehoda a že jsem tím pádem nestihla plánovaný odjezd z Prahy do Strasbourgu a že tedy tím pádem nestihnu školu. A že mám ve středu exposé, a jestli by mi mohla poradit, jak se mám profesorovi omluvit. A ona mi do pár minut odepsala, že to není problém, že profesora zná osobně a že před každou hodinou italštiny každou středu si dává ve školní kafeterii kávu a že s ním promluví, že to bude všechno v pořádku. Spadne mi kámen ze srdce a navíc to vypadá všechno vážně věrohodně a moje precisní pověst tím nijak neutrpí;-)) Takže dnes jsem zkrátka celý den doma. Jsem ráda, že jsem přijela včera velmi brzy ráno a že v supermarketu SIMPLY jsem nikoho nepotkala. Dneska jsem zavřená v pokoji, moje lsti jsou neprůhledné a všechno je v pořádku;-)) Takže bych zřejmě měla psát to exposé, že. To se mi ale vůbec nechce. Po tomhle rozjímání hodiny ukazují 13 hodin. No hrůza. Navíc mě dost znervózňují ty nevybalené tašky. Myslela jsem, že jen vybalím a ty věci rozendám do skříní, ale bohužel. Přivezla jsem si krosnu plnou jídla, které tady neseženu, takže různé sušené směsi a především sušené mléko. Samozřejmě, je tu řada BIO potravin, v každém obchodě je alespoň regál, ale i tak tu některé věci nejsou k sehnání. Takže budu muset udělat generální úklid a teprve potom to tam vše dát. Jen tak bezcílně surfuji po netu, koukám z okna a jsem unuděná k smrti. Nic mě nebaví, píšu zprávy na Facebooku a ani to mě nebaví. Chvíli si čtu, přemýšlím jak si připravím to exposé a koukám do zdi. Asi kolem 15.30 se donutím k nějaké činnosti. Z velkých spodních šuplíků, co mám pod postelí vyndám všechny věci, které tam jsou na postel. Hrůza, když si představím, že tohle někdy budu mít ve svém vlastním pokoji doma!!!Pustím si zřejmě po dvoumilionté film Medvídek. Navíc ho dávali v televizi, když jsem byla doma, takže se divím, že jsem se ho pořád ještě nepřejedla. Velmi pracně vyndám šuplíky z prostoru pod postelí, odendám je trochu pryč a jdu pod nimi vytřít. Nechápu, kde se tu bere tolik prachu, tohle jsem absolvovala před Evropským týdnem, abych zjistila, co mi chybí, a udělala soupis toho co si chci z domova přivézt!Teď to musím udělat znovu, abych si všechny věci přeskládala a zařadila k nim tu horu dalších věcí, které jsem si sem dovezla. Zabere to víc než film Medvídek, takže pouštím díly Kriminálky Anděl. Musím uznat, že to opravdu není tak strašné, jak se mi to na začátku zdálo;-) Když po několika hodinách podlaha pod šuplíky září čistotou, všechny původní věci, které byly v šuplíku a všechny nově dovezené věci jsou vzorně naskládány v šuplících, mám takový hezký pocit. Dovezla jsem i nějakou kosmetiku, takže skříňku, ve které mám drogerii, se rozhodnu uklidit také. Všechno z ní vyndám, vytřu ji,nanosím si k tomu věci, které jsem dovezla a všechny společně je uklízím zpět. Končím asi kolem 20. hodiny. To je úplně nezvyk;-) Jsem zvyklá tyhle generální úklidy většinou páchat pozdě večer, ne-li ráno, takže nemůžu uvěřit tomu, že mám v pokojíčku krásně uklizeno a útulno a nejsou zrovna 3 ráno. Opravdu jsem ráda, že jsem se donutila něco dělat poměrně dost brzy. Takže krosna je naprosto prázdná a i druhá taška se dost zmenšuje. Zbývá jen nějaké oblečení, které jsem si dovezla zpět, i když toho zaplať Pán Bůh nebylo mnoho.Mám opravdu krásný pocit!Nesnáším nepořádek. Tak si jen tak prohlédnu nějaké hlouposti na internetu, dám si sprchu, a s krásným pocitem si jdu kolem 23.hodiny lehnout. To už se mi dost dlouho nepovedlo!:-)