Trochu zmatený den (Úterý 28.4.2009)

Vstávám v 9. Hmm..to tedy není moc brzy!Okno bylo celou noc otevřené, jak jinak taky, že, tak jen vytáhnu venkovní roletu abych ji zase hned zatáhla.Mám počítač pod oknem a prostě když hodně svítí, nemůžu na něm nic přečíst. Takže všechny sluneční dny trávím v pološeru. Hrůza!Je to takový depresivní pocit. Nestelu, jen si dám vařit vodu na čaj. Prostě rovnou sedám k počítači a pokračuji v psaní seminární práce na téma Machiavelli. Původní plán byl tedy rozhodně dost jiný. V úterý jsem měla balit, ve středu jít nakoupit poslední věci, dát si v klidu sprchu, umýt vlasy..a ve čtvrtek v klidu odjet. Rozhodně jsem už v úterý neměla psát!Ale co…odjet musím v absolutním klidu. Rozhodně chci mít všechnu práci dodělanou. Takže mi zbyde ještě celá středa..nakonec prostě proč vlastně nepsat. Je pro mě opravdu důležité mít to dopsané.Tak plánuji si že to bude do 12. Jakž takž by to i šlo, ale v 11.15 mi nějak dojdou síly a začnu jen tak bezcílně surfovat po internetu, čímž si „přetrhnu myšlenkovou niť“. Takže ve 12 se pouštím znovu do práce. Tak snad to bude do 14 hodin. Hmm…nebude.Tak do 15 …také ne. Chci mít „hrubou práci“ , uvedené zdroje, citace a podobně a závěrečný „ksicht“ a chybky v překladu dodělám klidně kdykoliv v květnu.Důležité ale je, že podobná hrůza mě už prostě nikdy nebude čekat. Už spěji ke konci…ještě dočíst pár kapitol…už skoro….v 16.05 je kooonec!!!Trochu se upravím, přece jen celé dny sedím doma, tak si to chci užít, když jdu do města;-) Trochu poklidím pokoj a mezi 16.30 a 16.45 odcházím. Projdu kolem bloku dozadu, a mířím na stanici tramvaje Gallia. Odtud dále na Place de la République, kde sídlí knihovna. Mám plný batoh knih, které chci vrátit. Tím pro mě vždycky končí práce-až když se odevzdají všechny knihy a je tak nějak „čisto“ v pokoji!:-))Měla jsem nachystány i knihy do školní knihovny, ale to bych už prostě nestihla. No..jak tak koukám na hodinky tak i stihla, ale co se dá dělat. Je 16.50..páni..to teda jdu dost rychle;-) V knihovně si naprosto vyprázdním batoh, ujistím se, že mi už nic doma nezbylo, porozhlédnu se, narazím na sympatického studenta;-) a vycházím ven. Je docela hezky. Jsem trochu nervózní. Je mi tak nějak úzko z nadcházející cesty. Procházím dále na Place Broglie. Zastaví mě až průvod, který jde na druhé straně. Protest.Jak jinak. Proti současnému školství. Sranda;-)) Mají to nádherně uspořádané, zpívají, vážně radost pohledět, to tedy vážně ano;-) Zastavím se a zaposlouchám se do jejich zpěvu. Jdou městem a vypadají važně spokojeně;-) Jdu chvíli po druhé straně souběžně s davem, potom zapluji do obchodu MONOPRIX. Jdu se tam jen tak podívat, namalovat;-) a hlavně..jdu si vybrat nějaký voňavý sprchový gel, přece jen jedu k moři, a pobyt u moře se u mě téměř vždy nese ve znamení vůně kokosu;-) Takže zkoumám všechny dostupné sprchové gely, až nakonec vyberu jahodovo-broskvový a potom ještě kokosový. Nádhera;-) No, to jsem si tedy vyrazila brzy, když platím, je 17.40. No, to je tedy něco;-) Potom zamířím přes náměstí do Libérie Kléber, kde hledám mapu Nice a nějakou knihu o Nice. No, moc toho teda nemají, měla bych si spíš koupit až na místě, ale to tedy asi nevydržím;-) S prázdnou odcházím směr obchodní dům Fnac, kde se do jednoho průvodce začtu a rozhodnu se odnést si ho domů! ;-) Ach jo, skoro půl sedmé, to je neskutečné, jak moc ten čas letí!Co jsem vlastně chtěla ještě s sebou? Jídlo mám, všechno důležité také, jen by se ještě hodily odličovací ubrousky, přece s sebou nepotáhnu armádu různých lahviček. Z Fnacu tedy mířím do obchodu Saga, kde popadnu ubrousky a jdu už domů. Tak..18.40. Tak na to, že jsem chtěla dneska uklidit pokoj a zítra balit…docela výkon, nic z toho mi nevyšlo, hrůza!Jdu kolem Promodu…hmmm…nová kolekce?Skočím tam, jen nakouknu. Dlouho sháním bílé kalhoty. Nesnáším kalhoty typu „trubky“ z toho úplně šílím! Nejhorší je když to má oplácaná holka ale hezké to bohužel není ani na té štíhlé, což je smutné.Najdu kalhoty mých snů. Přes stehna jsou docela těsné, ale od kolen dolů se rozšiřuji, sláva!Beru dvě velikosti, jednu akorát, jednu větší. Jdu do kabinky a nemůžu se rozhodnout. 18.55…hrůza, ježiši vždyť se bude zavírat.Běžím k pokladně jestli by byli tak hodní a udělali mi rezervaci. Samozřejmě. Hurá;-) Dostanu lísteček a jdu pryč. Tak sláva, já budu mít zítra téměř určitě kalhoty!Jdu domů a je mi tak nějak všelijak. Přijdu kolem půl osmé, nic neuklizeno, nic nezabaleno..ach jo. Alespoň si přeberu věci, které mám úplně nahoře na skříních a při té příležitosti z těch skříní setřu i prach. Připravím si krosnu. Hmm..tak skříně vypadají hezky uklizeně, akorát krosna je „trochu“ prázdná;-) Před odjezdem si chci ještě vyprat postel. To je vždy akce. Sundám povlečení, prostěradlo, přidám ručníky, utěrky a tak podobně a jdu prát. Mám štěstí, pračka je volná, ale sušička bohužel nefunguje. Pere se od 20 do 21.15 a ve 21.20 jdu prádlo přenést do jiné budovy. Jdu si pro něj v 11.Fakt děs. Ale zase..těším se až budu spát ve vooooňavé postýlce, to zase za to stojí. Padá na mě těžká úzkost. Co když mě tam bude někdo obtěžovat? Co když mě někdo okrade?Co když budu mít divné spolubydlící v hostelu?Co když co když?Uff…potřebuji se z toho vypovídat. Volám miláčkovi. Posílám S.O.S. smsky svým kamarádkám. Ani jedna není na internetu. Hrůza. Sedím tu jak hromádka neštěstí. Zvládnu to?Zase na druhou stranu není co nezvládnout. Odletět, cestovat, přiletět zpět. Bojím se toho neznáma, to je nejhorší. Sedím na posteli a nejsem schopná nic dělat, vůbec se mi nechce. Přemýšlím o bílých kalhotách. Myslím na moře. Je mi čím dál hůř. Po nepříjemných myšlenkách a přemýšlení o všem možném i nemožném jdu ještě napsat kus seminární práce.Kolem 0.15 slyším divné zvuky. Opatrně všude pozhasínám a podívám se ven. Venku jsou nějací dva dost podivní kluci, skáčou, a hází mi do okna kamínky.Strašně se leknu. S tlukoucím srdcem uložím práci, vypnu počítač a chystám se ke spánku. V posteli se cukám jak ryba na suchu. Propočítávám, za kolik hodin zítra stihnu všechno, co jsem chtěla, když začnu ráno, tak snad půjdu ve 22 hodin spát. Možná.Přemýšlím o hloupostech. Pak se mi konečně podaří usnout.Po hodině. Děs.Tak tedy dobrou noc.