skip to main |
skip to sidebar
Tak jsem byla v jižní Francii; bydlela jsem v Nice a odtud jezdila na jednodenní výlety. Sexy Francouzi, moře, západy Slunce….Nemůžu tomu uvěřit. Tolik strachu,nejistoty…tak moc jsem nechtěla jet sama.A teď vím, že jediná možná varianta dovolené je jezdit sám. Seznámila jsem se s tunou lidí, viděla spoustu nových měst, míst, a všechno jsem vnímala tak nějak intenzivněji..tím, že jsem byla sama. Užila jsem si to přímo nevýslovně.Při příjezdu k moři se mi chtělo křičet.Chodila jsem permanentně s úsměvěm na tváři, musela jsem vypadat vskutku jako blázen;-) Byla to dovolená sloužící nejen k poznání Francie, ale k poznání sebe sama. Zjistila jsem, že nejlíp je mi samotné. Nejlíp mi je, když se mě nikdo na nic neptá, když si můžu jen tak myslet, a chodit a fotit..a nikdo po mně nic nechce.Je to tak osvobozující!A hlavně..dodá to člověku sebevědomí, že se umí sám o sebe postarat, že je soběstačný, schopný..dokonalý pocit.Vnímám každou vteřinu života..naprosto každou.Tahle dovolená, to byl balzám na duši..tolik vjemů, vůní…pocitů…nestíhala jsem vnímat;-) Potěšil mě zájem ze strany velmi atraktivních mužů, namátkou super sexy Steve z Austrálie, který ke mně přišel na nádraží a (Kdo viděl Paris, je t´aime, pochopí;-) pronesl tu osudnou větu: [salů. ž voudrei prektikej mon fransei]:-)) Zkrátka francouzský přízvuk všech anglofonních lidí je opravdu neskutečný;-)). Vypadal trochu jako Ken od Barbie a ač se mi obecně blonďáci nelíbí, on byl úžasný. Nebo pán na pláži, 
který kolem mě běžel a dokonce se kvůli mně zastavil!To na mě udělalo dojem;-)) Francouzi na jihu jsou naprosto odlišní od těch na severu.Nejen že vypadají atraktivněji,ale jsou rozhodně spontánnější,uvolněnější a rozhodně víc povídavější. Nejsou vlezlí, kupodivu..potkala jsem tolik příjemných lidí, mužů i žen…zjistila,že jsem v životě naprosto a dokonale šťastná a nic mi nechybí..vždyť kolik lidí tohle může říct?Já ano. A nesmírně si toho vážím. Je to dar. Nutno přiznat, že pro to sama dost dělám,ale prostě pokud zakročí nepřízeň osudu, člověk se pak může přetrhnout a nic. Odpočinula jsem si naprosto neuvěřitelně.Tedy odpočinula..v hlavě.Denně jsem ušla kolem 17 km, proťapala jsem města křížem krážem jak jen to šlo….po celodenních sezeních u počítače,kde jsem trávila veškerý svůj čas s nenáviděnými seminárními pracemi tohle byla opravdu zasloužená dovolená.Nice, je t´aime!!
Tak jsem byla v jižní Francii; bydlela jsem v Nice a odtud jezdila na jednodenní výlety. Sexy Francouzi, moře, západy Slunce….Nemůžu tomu uvěřit. Tolik strachu,nejistoty…tak moc jsem nechtěla jet sama.A teď vím, že jediná možná varianta dovolené je jezdit sám. Seznámila jsem se s tunou lidí, viděla spoustu nových měst, míst, a všechno jsem vnímala tak nějak intenzivněji..tím, že jsem byla sama. Užila jsem si to přímo nevýslovně.Při příjezdu k moři se mi chtělo křičet.Chodila jsem permanentně s úsměvěm na tváři, musela jsem vypadat vskutku jako blázen;-) Byla to dovolená sloužící nejen k poznání Francie, ale k poznání sebe sama. Zjistila jsem, že nejlíp je mi samotné. Nejlíp mi je, když se mě nikdo na nic neptá, když si můžu jen tak myslet, a chodit a fotit..a nikdo po mně nic nechce.Je to tak osvobozující!A hlavně..dodá to člověku sebevědomí, že se umí sám o sebe postarat, že je soběstačný, schopný..dokonalý pocit.Vnímám každou vteřinu života..naprosto každou.Tahle dovolená, to byl balzám na duši..tolik vjemů, vůní…pocitů…nestíhala jsem vnímat;-) Potěšil mě zájem ze strany velmi atraktivních mužů, namátkou super sexy Steve z Austrálie, který ke mně přišel na nádraží a (Kdo viděl Paris, je t´aime, pochopí;-) pronesl tu osudnou větu: [salů. ž voudrei prektikej mon fransei]:-)) Zkrátka francouzský přízvuk všech anglofonních lidí je opravdu neskutečný;-)). Vypadal trochu jako Ken od Barbie a ač se mi obecně blonďáci nelíbí, on byl úžasný. Nebo pán na pláži, 
který kolem mě běžel a dokonce se kvůli mně zastavil!To na mě udělalo dojem;-)) Francouzi na jihu jsou naprosto odlišní od těch na severu.Nejen že vypadají atraktivněji,ale jsou rozhodně spontánnější,uvolněnější a rozhodně víc povídavější. Nejsou vlezlí, kupodivu..potkala jsem tolik příjemných lidí, mužů i žen…zjistila,že jsem v životě naprosto a dokonale šťastná a nic mi nechybí..vždyť kolik lidí tohle může říct?Já ano. A nesmírně si toho vážím. Je to dar. Nutno přiznat, že pro to sama dost dělám,ale prostě pokud zakročí nepřízeň osudu, člověk se pak může přetrhnout a nic. Odpočinula jsem si naprosto neuvěřitelně.Tedy odpočinula..v hlavě.Denně jsem ušla kolem 17 km, proťapala jsem města křížem krážem jak jen to šlo….po celodenních sezeních u počítače,kde jsem trávila veškerý svůj čas s nenáviděnými seminárními pracemi tohle byla opravdu zasloužená dovolená.Nice, je t´aime!!
0 komentářů:
Okomentovat