Zkouška z Evropské historie a Milionář z chatrče (Pátek 15.5.2009)

Vstávám opravdu kolem šesté. Musím říct, že mi to šíleně pomohlo, zachránilo život. Kdybych se takhle nevyspala, asi bych už zemřela. Učit se od čtyř bych stejně nemohla, tmu nemám ráda, a takhle od šesti je to akorát. Dnes nás s Danou čeká zkouška z Histoire Européenne. Na tenhle předmět jsem docela poctivě chodila v prvním semestru, nicméně od konce listopadu jsem se tam nezjevila. Byla to ukrutná nuda o ničem což potvrdili i Francouzi. Poznámky jsme dávno sehnaly a teď prostě zbývalo s tím předmětem zkoncovat nadobro. Trochu mě děsí o čem jsou poznámky, je tam popsána hlavice, rychlost střel a podobně. No…nakonec musím uznat, že na včerejší zkoušce, tedy na přednáškách, které jí předcházely, jsem se nikdy nenudila, zato studovat ty materiály, to byla nuda. A na těchhle přednáškách byla nuda k zemření ale materiály jsou opravdu zajímavé. Nevidím je sice poprvé v životě, zase takhle lehkovážná nejsem;-)) ale teď je opravdu vnímám a opravdu mě to i baví.Čas běží zcela závratnou rychlostí, najednou je osm, devět..hrůůůza!Můj pokoj vypadá opravdu jako po výbuchu. Ale je mi to jedno, na tohle všechno bude dost času, hlavně ty zkoušky!Počítač mám natažený do postele, protože už nevím jak si k tomu mám sednout nebo lehnout nebo co vlastně mám dělat.Nakonec tedy zůstávám v posteli. Jakž takž to jde, i když počítač v posteli strašně nemám ráda. Ale už opravdu nevím co bych. 11 hodin..!Děs. 12…13.00..začínám se vypravovat. Zkouška začíná ve 14, nejpozději kolem 13.20 je potřeba odejít. Klepe Dana. Jdeme do školy a já z toho nemám až tak špatný pocit, rozhodně lepší než včera. Po příchodu do školy ještě jdeme do kafetérie. Dáme si kávičku na uklidnění;-)) a míříme do sálu. Potkávám tám spolužáka Martina z Prahy a dávám se s ním do řeči. Udělá mi neeeeesmírnou radost, když prohlásí, že včera vážně nepochopil zkoušku, jestli to byl vtip, protože do roku 1929 to prostě nestihl dočíst, takže tam krasopisně popsal první světovou válku. Cha!Udělá mi tím ooooobrovskou radost! Hned mám ze včerejší zkoušky lepší pocit;-)) Vcházíme do sálu, podle toho jak nás volají. Ve 14.05 dostáváme zadání. „S ohledem na minulost (posledních šedesát let), myslíte si, že Evropa(Evropská Unie)by měla(eventuelně je schopna)vzít do vlastních rukou svou obranu?“ a druhé téma: „Měla válka vliv na řešení bipolárního antagonismu mezi lety 1945 a 1989?“Hmm..to se zdá být dobré. Vybírám si první téma a píši. Nejdřív nevím jak začít, ale pak mi sotva stačí čas. Zkouška se má odevzdat v 17 hodin. Sotva stíhám. Navíc můj nejoblíbenější spolužák sedí kus ode mě a ruší mě při práci;-)) Nakonec stihnu napsat to, co chci a odcházím 5 minut před koncem. Dana už na mě čeká venku. Vyrážíme směr koleje a cestou probíráme jak jsme asi zhruba mohly dopadnout u zkoušky.No, snad to bude dobré. Cestou probíráme, jestli zajít nebo nezajít do supermarketu SIMPLY,ale mně se opravdu moc nechce. Nakonec se Dana rozhodne jít, chce si k večeři udělat nějaké maso, tak jí jdu doprovodit,ale nic nekupuji. No, to se mi snad ještě nikdy nestalo;-)) Po nákupu se rozvláčným krokem suneme na kolej.Je moc hezky.Jojo, Strasbourg mi bude moc moc chybět.Můžeme si dokonce dovolit jít zadní cestou, okolo administrativního centra. Je to super, přes všední dny se tudy dá do 18ti hodin projít,jinak se musí obcházet celý blok. Povídáme a já se už vidím v posteli.Sice jsem na dnešek jakž takž spala,ale přece jen v trochu podivném režimu.No, Dana vypráví jak si bude dělat kuřecí plátek, takže to vypadá na opravdu velké vaření (s ohledem na naše kuchyňky rozhodně;-)) takže se nakonec rozhoduji se přidat. Kolem šesté míříme do kuchyňky a já si připravím veškerou zeleninu, co u sebe najdu a využiji, že jsme spolu, máme si co povídat a dávám vařit vajíčka. Vaří se asi tak pouhou hodinu;-)) Pak si ohřeju párky a hody mohou začít.Čas nám veeeelmi příjemně uteče, skoro tomu až nerozumím, jak rychle to všechno utíká. Ještě před sebou máme dost času,ale stejně je mi tak nějak smutno. Divno. Umyjeme nádobí, povídáme, a dvě hodiny jsou pryč. To je vždycky, když jde člověk vařit.Po osmé se loučíme. Na pokoji se rozhodnu uklidit tu spoušť, rozendávám papíry, setřu prach..a je 21 hodin.Sedím na posteli a koukám z okna.Kam mi ten rok utekl?Vzal mi něco?Ne, tak to ani náhodou.Všechno mi dal.Všechno dobré, nevzal si nic. Rozhlédnu se po pokoji, a jsem spokojená,že tentokrát budu usínat v opravdovém pořádku a ne ve skladu různých věcí.Zalezu si do postele, a chvíli přemýšlím.Mám jít spát?Mám se nechat ukolíbat a opravdu usnout?No měla bych. Alespoň bych srovnala ten režim,tím že bych šla spát ve 21.15 bych toho dost napravila.Jenže to bych nebyla já. Svitne mi, že mám od Dany film Milionář z chatrče(Slumdog millionaire). Počítač si zase natáhnu do postele-proč já to jen dělám?Říkám si, že se teda podívám jen na chvilku. Hmm..když se dívám 40 minut, dojde mi, že už to zřejmě vypínat nebudu;-)) Začátek filmu mě silně navnadí…ukázka zajímavých reálií, ukázka opravdové Indie..super, jsem nadšená. Film mě vtáhne, nestíhám a ani nechci sledovat čas, nic, prostě koukám s otevřenou pusou. Tak. Konec.0.10. Jojo, časný spánek se spíš asi konat nebude,že;-)) Takže jak?Co z toho mám vlastně za pocit?Ano, začátek rozhodně super. Nevadí mi komerční americké filmy, když na ně mám náladu, proč ne. Tenhle film to koneckonců také nezapře,ale nevím jestli jsem to od něj čekala. Líbil se mi, to rozhodně.Skvělá hudba(už mi jede soundtrack;-)) neokoukaní herci, ale je ve mně drobný rozpor, jak se k filmu mám postavit.Ale moc se mi líbil. Ještě chvíli surfuji po netu a hledám nějaké info o filmu a v 0.30 jdu spát.No já jsem vážně příšerná. Po tak náročném týdnu a já jdu spát zase takhle pozdě…ale stálo to za to, tak proč ne;-))