Vypjatý den před zkouškou z historie (Středa 13.5.2009)

Budík zvoní v 9.30. Musela jsem se trochu vyspat, to by prostě jinak už nešlo. Vytáhnu roletu..no to tedy nic moc!Na to že je květen….ale on to pán Bůh s námi myslí dobře;-) teď je ošklivo, protože se musíme učit, a od pátku bude krásně;-)Vzpomínám, že takhle bylo i když jsem se učila na maturitu..celý květen propršel, a v červnu bylo nádherně..tak snad to tady bude stejné. Uvařím si vodu na čaj, ustelu postel…….hmmm..mám strašnou chuť jít vyprat lůžkoviny, protože věřím, že obzvlášť takhle po ránu nikdo prát nebude, ale ne….zase bych běhala z budovy do budovy a musím se dnes opravdu učit. Ono stejně nezačnu hned,takže prát opravdu nemůžu. Klasicky zkontroluji maily a facebook, a mám co dělat….musím na většinu z toho odepsat, takže ještě že jsem nešla prát. Píšu vzkazy, maily..stahuji materiály a je přesně 12 hodin. Ach jo. Venku se dělá hezky..ne to ne!Ať prooosím vydrží ošklivo alespoň do pátku!:-)Musím uznat, že mi to docela jde. Nějaké informace zjišťuji z českého internetu, jinak se samozřejmě brodím stohem poznámek, co tady mám. Děs. Kolem 16. hodiny za mnou příchází Dana, sdělit mi svoje dojmy z její dnešní zkoušky. Musím říct, že jsem ty čtyři hodiny docela využila, i když samozřejmě mezi tím zapla 100x facebook a zkontrolovala mailovou schránku,ale tak to je už nemoc z povolání;-)) Dana odchází v půl páté a já se zase pouštím do tajů první světové války. Docela mi to jde, venku je zataženo, naštěstí;-) a já se ponořuji do „děje“;-) Pak mi dojde, že nemám mléko. Kvapně se obléknu a v 19.35 vyrážím do supermarketu SIMPLY. Chci projít takovým dvorem, kterým bych to měla jen pár kroků, je ale bohužel zavřený. Ach jo. Takže obcházím blok a jdu zrychleným krokem do SIMPLY. Naštěstí ještě vše stíhám, popadnu raději několik láhví s mlékem, jedno nesu Daně a mířím k pokladě.Platím v 19.55;-) Obchod je již zavřený a už jen pouští ven;-)) zaplatím a metu na kolej. Je nevkusné dusno,ale naštěstí jsem nezmokla. Předám Daně mléko, chvíli popovídáme a já jdu zase do svého milovaného pokojíčku. Já to tady tak miluuuuujuuuu! Dám si trochu pauzičku a od devíti zase začnu. Naštěstí nejsem moc unavená, takže se rozhoduji, pokud to jen trochu půjde, nejít vůbec spát. K zopakování je toho hodně. Nejsou to nové věcí, naštěstí, ale zopakovat je prostě musím. Tak hurá do toho. Kolem 22.30 pozoruji doslova příliv sil;-)) všechno mám vypnuté,rádio, budík, počítač..nic tu nesmí hučet nebo pískat. Naštěstí je i na koleji klid a já se můžu opravdu v klidu učit. Čas začíná nějak podezřele zrychlovat své tempo. Docela síla. Jedna hodina..ach jo, začínám se bát že to do rána ale opravdu nestihnu. Dvě hodiny..cože?To je hrůza. Ve tři se rozhodnu se alespoň na chvíli natáhnout, taky bych mohla usnout při psaní zkoušky,že. Je mi opravdu divně, takže si prostě lehnout musím.