Státní svátek (Čtvrtek 21.5.2009)

Vstávám bez budíku, někdy kolem 11. To bylo tedy něco včera! Brr, je mi z toho nevolno ještě teď. Vyhrabu se z postele, otevřu okno a koukám ven. Je po dešti, všechno hezky voní. A můj čas tady se až nebezpečně krátí! Posnídám nějaké suchary, hodím na sebe kraťasy a jdu k Daně. Naštěstí je dneska státní svátek. Mám čas se dát po té včerejší "super party" trochu do kupy. Dana mi s pobaveným výrazem ve tváři otvírá a vyjadřuje zcela oprávněné obavy o moje zdraví po jejím odchodu:-) Prý měla strach, jestli mě nesebrala ta děsivá bouřka,ale musím říct, že jsem měla štěstí, až na trochu deště se mě to moc netýkalo:-) Povídáme si a i když jsem šťastná, cítím ten divný pocit, který mě pořád přepadá:strach z odjezdu. Dana odjíždí už za pár dní!Rozhodla se, že když už je po zkouškách, a není co dělat, že chce jet domů. Tento její názor sdílí téměř všichni studenti Erasmus, takže co vím, po 1.6. zůstane ve Francii maximálně tak 10 lidí. Z toho teda Ti dva to vezmou důkladně, celé léto využijí k cestování a pak se vrací do USA a do Kanady. Jinak opravdu všichni odjíždí, a je mi docela líto, že mě nepostihlo takové to Erasmus přátelství, kde se potom studenti navštěvují ve svých zemích a posílají si přáníčka k narozeninám. Byla jsem tu hodně sama, hodně mi to pomohlo, tak nějak jsem se sama se sebou sžila:-) a opravdové přátelství, které tu vzniklo, je mezi mnou a Danou. Ač jsme každá z jiného města, vím že spolu v kontaktu rozhodně zůstaneme a že stále budu mít potřebu se jí svěřovat. Já nicméně odjezd domů ještě neplánuji a naopak si hodlám ten poslední měsíc, který není zatížen zkouškami a readingy a esejemi a podobně, hodlám užít pojídáním zmrzliny, prolézáním kaváren a užíváním parků a podobně. Nejdřív jsem se bála, když jsem se dozvěděla, že Dana odjede, teď ale cítím, že je správné, že já tu zůstanu sama. Není proč chvátat domů, budu tam bydlet minimálně dokud nedodělám VŠ, takže jaký spěch? Zapovídáme se až do pozdního odpoledne a i když jsem původně zvažovala procházku, teď se mi teda nikam nechce. Využívám klidu, který si tu tento rok mohu dopřát, udělám si kakao z neuvěřitelné dobrého a luxusního kakaového prášku bez všech ostatních příměsí a zalezu do postele s knížkou. Je to paráda, když takhle člověk může být sám se sebou:-)projedu pár videí na internetu, zjistím nové filmy,a kolem 22 usínám. Docela klidně strávený den zakončím po dlouhé době včasným usnutím, dobrou noc!